Petra Vacková pracuje jako sociální pracovnice ve službě Sociální rehabilitace, kterou provozuje Oblastní charita Ústí nad Orlicí, od jejího vzniku v roce 2013. Petra vystudovala sociální pedagogiku a před nástupem do Charity byla ve školství. Jak ale sama říká, stále ji to táhlo k sociální práci, která jí dává smysl.
Petro, mohla bys nám povědět, jak služba Sociální rehabilitace funguje v praxi?
Sociální rehabilitace je tady pro lidi, kteří jsou v tíživé životní situaci a nedovedou si s ní poradit sami. Pomáháme jednotlivcům i rodinám. V praxi služba funguje tak, že si se zájemcem o službu sjednáme osobní schůzku, na které zjišťujeme jeho aktuální situaci – jakou podporu by od nás potřeboval, jak by se mohla jeho situace posunout k lepšímu. Po uzavření smlouvy naváže spolupráci se svým klíčovým pracovníkem. Schůzky s klientem probíhají v jeho domácnosti, popřípadě v zázemí služby. S každým klientem se domluvíme na četnosti schůzek a vypracujeme tzv. individuální plán. To je plán, čeho chce člověk dosáhnout. Postupně poté pracujeme na jednotlivých cílech. Začínáme vždy tím, co je pro klienta prioritní.
Oblastní charita provozuje v Centru sociálních služeb (CSS) v Lanškrouně, kde Sociální rehabilitace sídlí, pět nájemních bytů. Můžeš nám k tomu říci více?
Nájemní byty jsou zde pro klienty Sociální rehabilitace, kteří chtějí řešit svou nepříznivou sociální situaci a zlepšit tak svůj život. Bydlení je poskytováno zpravidla na 1 rok.
V rámci služby Sociální rehabilitace klienty učíme hospodařit, vést vlastní domácnost, podporujeme je v tom, aby řešili své dluhy, aby zajistili adekvátní péči o své děti, můžeme je doprovodit k různým odborníkům (na úřady, k lékařům apod.) a v neposlední řadě je podporujeme v tom, aby si našli vhodné zaměstnání a bydlení. S klienty také děláme různé nácviky, trénujeme vaření, společně pečujeme o zahrádku a tvoříme.
Za těch necelých deset let, co pracuješ na Charitě, jsi určitě potkala nespočet životních příběhů. Mohla bys nám povědět nějaký s dobrým koncem, který by dodal naději dalším lidem v podobné situaci?
Jeden vám povím. Pan Lukáš neměl lehké dětství a dospívání. Vyrůstal u prarodičů, dědeček se oběsil a on se pak staral s pomocí ošetřovatelské služby o babičku. Celou situaci a později smrt babičky nesl těžce, smutek a beznaděj zapíjel alkoholem. Kvůli nadměrnému pití alkoholu přišel o práci, kde pracoval 10 let. Kvůli dluhům přišel o dům, který částečně vlastnil a skončil na ulici. Stal se klientem Nízkoprahového denního centra (NDC), které je rovněž součástí Centra sociálních služeb Oblastní charity UO. Pracovnicí NDC mu byla doporučena služba Sociální rehabilitace a možnost bydlení v nájemním bytě CSS. Po úspěšně absolvované léčbě závislosti na alkoholu jsme s ním uzavřeli smlouvu o spolupráci a pán se také nastěhoval do bytu.
Aby měl pan Lukáš alespoň nějaký příjem, pomohli jsme mu zaregistrovat se na úřad práce a vyřídit si sociální dávky, také jsme mu pomohli podat žádost o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné (na doporučení psychiatričky, kterou pravidelně navštěvoval). Díky tomu získal práci v chráněné dílně. Panu Lukáši byl přiznán invalidní důchod, jelikož utrpěl těžké ublížení na zdraví, když žil na ulici. S klientem se nám podařilo řešit také jeho exekuce a pohledávky, které pán začal pravidelně splácet.
V řešení bylo rovněž jeho budoucí bydlení, jelikož bydlení v nájemních bytech je časově omezeno. Ve spolupráci se sociálním kurátorem se mu podařilo získat městský byt. S vybavením bytu mu pomohl jeho tatínek, se kterým neměl v předešlých letech dobré vztahy, ale opět s ním navázal kontakt. Panu Lukáši se dařilo po celou dobu abstinovat, svůj psychický stav řešil s paní psychiatričkou, ve které měl velkou oporu. V celé situaci mu pomáhalo to, že pravidelně chodil do práce a také jeho velký koníček – cyklistika.
Rok spolupráce pro pána znamenal nový začátek, takový restart. Po přestěhování do městského bytu s námi ukončil spolupráci, ale i nadále nás přijde čas od času navštívit a říci nám, jak se mu daří.
Můžeme tedy říci, že služba Sociální rehabilitace Oblastní charity UO pomáhá v regionu lidem, kteří si neví rady se svou sociální životní situací a hledají podporu?
Ano. Tento typ služby, který poskytujeme, je v našem regionu ojedinělý. Našim hlavním cílem je vést klienty k samostatnosti, soběstačnosti a nezávislosti. K tomu, aby zvládali běžné nároky společnosti.
Mgr. Martina Šedová, která v době našeho rozhovoru službu vedla, dodává: „Petra přináší svým klientům pocit vnitřního klidu a to díky tomu, že vnáší do jejich životů řád, který jim často chybí a který dodává v životě pocit jistoty.“
Děkujeme za rozhovor.