Osobní asistence: 20 let na Orlickoústecku

Oblastní charita poskytuje službu osobní asistence v okrese už dvě dekády. Marie Vychytilová je po 12 letech práce ve službě jednou ze služebně nejstarších osobních asistentek. Za tu dobu pečovala o jednadvacet klientů. Každý měl jiná zdravotní omezení, jinou povahu, jiné potřeby.

Jsou ale klienti, kteří ze srdce nevymizí, jak říká Marie: „Nejraději vzpomínám na paní Fajtovou z Letohradu. Byla to spokojená paní, hodně jsme si povídaly a chodily ven na procházky. Vozila jsem ji na invalidním vozíku po okolí. Moc ráda krmila kachny u rybníka. Dalším oblíbeným klientem byl pan Holeček. Vždycky po obědě jsem mu uvařila kávu, vykouřil si cigaretu a jeli jsme ven. On jel na elektrickém vozíku, já šla vedle něj. U nádraží jsme si dali zmrzlinu, poohlédli jsme se po okolí. Často chtěl jen na zahradu u domu. Seděl tam pod stromem a díval se.“

Teď Marie dochází ke starší paní, která trpí demencí. Chodí s ní ven, podá jídlo, pomůže obléct nebo s hygienou. Pomůže jí sepsat věci, které potřebuje nakoupit, a pak jdou společně na nákup. Cestou se někdy dají do řeči se známými kolemjdoucími, jindy nahlédnou do výloh obchodů. Osobní asistentka tráví se svým klientem obvykle větší časový prostor, takže srdečný vztah založený na profesionalitě je mezi nimi velmi důležitý. Někdy právě díky tomu klient dokáže dělat i pokroky ve svém zdravotním stavu. A Marie Vychytilová má srdce na pravém místě. Už od malička je zvyklá pomáhat druhým. „Když jsem chodila do osmé třídy, celé prázdniny jsem hlídala jedné paní půlroční miminko. Anebo když jsem viděla lidi venku máchat prádlo v řece, tak jsem hodila aktovku do trávy a šla jim pomoct,“ vysvětluje.

Práce osobní asistentky není často jednoduchá. Vedoucí služby Marie Maříková k tomu uvádí: „V Oblastní charitě pracuje v současné době 25 osobních asistentů u 24 klientů s různými zdravotními komplikacemi – od roztroušené sklerózy, Parkinsonovy nemoci až po pokročilou demenci a psychická nebo onkologická onemocnění. Máme i pacienty s diabetem či nevidomé. Někteří jsou vlivem nemoci agresivní. Osobní asistenti to všechno musí zvládnout a brát klienty, jací jsou, i s jejich nemocemi či náladami.“

Osobní asistent se snaží klienty aktivizovat, rozhovorem, činnostmi běžné sebeobsluhy, drobnou prací, hrami. Má k tomu i speciální pomůcky na procvičování jemné motoriky. Pomůcky se osvědčily už tam, kde vznikly – v Sociálně terapeutických dílnách v Králíkách, kde je klienti nejen vyrobili, ale sami na nich procvičují vlastní šikovnost. Navléct podle nákresu gumičku mezi hřebíky nebo šněrovadlo do dírek na dřevěném kotouči, vložit drobné korálky do otvoru ve víku sklenice anebo nacvakat dřevěné kolíčky na podložku dá zabrat. Ale když se to podaří, dobrý pocit stojí za to.