Do života našich klientů dáváme kus sebe

Každý příběh nemá dobrý konec, přestože se mnoho lidí kolem člověka v krizi snaží a podporuje ho. I zkušenost neúspěchu má ale v životě své místo, třeba jen tím, že zabrání ještě většímu propadu. Pro každého z nás existuje univerzální program: znova!

Alkohol zvítězil – prozatím

Ve službě Sociální rehabilitace se pracovnice často u klientů setkávají se závislostmi na omamných látkách nebo alkoholu. „Paní Eva, jak ji budeme říkat, přišla do naší služby z ulice, ve vysokém stupni těhotenství. Chtěla svou situaci řešit a postarat se o miminko,“ vypráví vedoucí služby Veronika Kuklová. „Poskytli jsme jí nájemní byt, kam se okamžitě nastěhovala. Pomohly jsme jí připravit se na porod, sehnat veškerou výbavu pro miminko, zajistit dětského lékaře, vyřídit sociální dávky. Po porodu zvládala dobře péči o narozené dítě.“ Přes veškerou podporu služby ale zvítězil v životě Evy alkohol, a miminko jí muselo být odebráno.

„Je to vždy smutné, protože za každým klientem je spousta naší práce, navážeme spolu vztah, prožíváme s ním jeho radosti i starosti. Ale nemůžeme to brát osobně. Nikdy také není pozdě. Každý může začít znova, a pokud klient chce, jdeme po jeho boku znova i my,“ doplňuje Veronika.

Najít bydlení, začít sám

Sociální pracovnice Petra Vacková přidává příběh z jiného soudku. „Paní Janu jsme podporovali v různých oblastech života. Motivovali jsme ji k šetření financí. Následně jí byl přidělen byt a ona byla schopna zaplatit kauci, a ještě pořídit základní vybavení bytu.“ Za tím, co vypadá tak jednoduše – sehnat bydlení a začít samostatný život – je opět spousta práce na straně sociální služby, a stejná spousta práce na straně klientky - píle, odříkání a naděje.

Výsledky sociální práce jsou těžko měřitelné. Obvykle nejsou vidět. Nikdy se neví, kde by klient byl, kdyby se službou nespolupracoval. „Někdy není cílem naší spolupráce rozvoj klienta, ale udržení jeho současné situace, aby se nepropadl ještě hlouběji. To vyžaduje často větší úsilí, než pracovat na nějakém obtížném cíli,“ popisuje Veronika Kuklová. „Máme proto radost i z toho, když se situace klienta sice nezlepší, ale také nezhorší. Někdy dokonce nejcennější pro člověka je to, že s ním můžeme jenom být, prožít okamžik tady a teď, mlčet... Ticho někdy umí zázraky,“ uzavírá vedoucí služby.

kontakt: Centrum sociálních služeb, ul. Havlíčkova 1129, Lanškroun, tel: 731639672, e-mail: sr@uo.hk.caritas.cz