Mezinárodní den rodin 15. května

Patřit do rodiny, která mě přijímá, je jedna z největších životních hodnot a jistot. V životě člověka může rodina fungovat jako záchranná síť, jako stanice, ve které se může člověk občerstvit na těle i na duchu. Oblastní charita podporuje rodiny řadou svých služeb.

Jak se daří rodinám v Česku?

Odpověď na to dala vládě ČR Zpráva o rodině 2023, kterou zveřejnili statistici z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Vznikla na základě statistických dat a výzkumu na reprezentativním vzorku tří tisíc lidí.

Ze Zprávy vyplývá, že nadále je nejvyšší hodnotou Čechů život v harmonickém vztahu – a to pro 94 % z nich. Mít rodinu a žít pro ni vyzdvihuje také devět z deseti obyvatel. Deklarovaný ideál poloviny občanů je: jedno manželství na celý život, avšak v Česku se rozpadne každý druhý manželský svazek.

Polovina dětí se rodí mimo manželství. Úhrnná plodnost v roce 2022 byla 1,66 dítěte a nadále se snižuje. Ideálem české rodiny zůstávají dvě děti, jeden pár z deseti chce zůstat bezdětný.

(Ne)stabilita rodiny

I přes cenění ideálu rodiny je tolerance k jejímu rozpadu vysoká – téměř tři čtvrtiny české veřejnosti rozchody přijímá. Každý druhý člověk v ČR má zkušenosti s rozvodem – ať už svých rodičů nebo se svým vlastním. Ročně „přijde“ kvůli rozvodu o jednoho rodiče přes dvacet tisíc dětí. Tento počet označili výzkumníci za „špičku ledovce“, protože neexistují žádné údaje o tom, kolika dětí se týkají rozpady nesezdaných svazků.

Kvůli selhávání rodičovských vztahů a svazků výzkumníci doporučují politikům zaměřit se na podporu stability rodiny a prevenci jejich rozpadu. „Je třeba veřejně otevírat témata partnerských vztahů a rodičovských kompetencí. Důležitá je i dostupnost služeb rodinných terapeutů a mediátorů,“ připomněla socioložka Jana Paloncyová, vedoucí oddělení Rodinná politika Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí při MPSV.

Životní podmínky rodin s dětmi

Dvě třetiny všech rodin s dětmi pociťovaly v posledních třech letech finanční potíže, pro každou devátou rodinu byly významné. Nejvíce zatěžují rodiny výdaje na potraviny a bydlení (90 %). Zásadnější ekonomické problémy se ukázaly právě ve skupině neúplných rodin. V roce 2022 měly potíže vyjít s penězi celé tři čtvrtiny z nich. Tyto domácnosti si podle výzkumu navíc neumějí říci o pomoc a snaží se situaci řešit vlastními silami, zejména tím, že začnou šetřit – často až do krajnosti. V nouzi se pak obrací zejména na přátele a 40 % muselo jednat o odkladu některé ze stálých plateb. Jen jedna třetina takových rodin řešila situaci tím, že požádala o některou sociální dávku. Stále také přetrvává ochota sáhnout k řešením, která „vedou do pekel“ – téměř pětina rodičů z neúplných rodin, které se dostanou do prekérní ekonomické situace, uvažuje o nebankovních půjčkách (s vysokými úroky). Křehkost neúplných rodin pak ukazuje i skutečnost, že každá třetí nemá vůbec žádné úspory a jen jedna třetina by vydržela s penězi, která má dané stranou, maximálně jeden měsíc.