4. května 2023 Aktuálně z naší Charity

Peer znamená kolegiální pomoc

Zdravotníci a pečovatelky pomáhají nemocným a starým lidem, sociální pracovníci pomáhají těm, kteří si nevědí rady nebo se nedokáží sami zorientovat ve svém životě. To ví každý.  Ale kdo pomáhá jim, když to potřebují? Mají třeba supervize, intervize, mohou se svěřit duchovnímu anebo využít „peer“ podporu. Zuzana Hermannová absolvovala v roce 2019 speciální výcvik a nabízí teď psychickou podporu zaměstnancům Oblastní charity.

Co znamená „peer“ a v čem spočívá?

Je to psychická první pomoc kolega kolegovi. „Peer“ je zdravotník se speciálním výcvikem, který se pak snaží podporovat své kolegy. Prvotně byl tento systém zaveden v covidové době pro zdravotníky, kteří byli vystaveni soustavnému stresu a potřebovali podporu, aby to zvládli.

Jak probíhá proces podpory prakticky?

Když se kolegovi stane něco stresujícího, má soukromé nebo pracovní problémy, nebo prožívá chronický či nadlimitní stres. V tom případě se sejdeme, případně si zatelefonujeme. Mým úkolem je být tu pro člověka, který mě kontaktuje, vyslechnout ho a normalizovat jeho pocity. Obvykle se v delším časovém horizontu sejdeme třikrát nebo čtyřikrát. Někdo mě nepotřebuje už po prvním setkání, jiného po čtvrté schůzce odkážu na další odbornou pomoc, třeba psychologickou. Nikomu neradím. Hledám možnosti pro to, jak člověka nasměrovat dál. Aby neudělal profesní chybu, aby se netrápil, aby nevyhořel.

Jak se dají normalizovat pocity?

Zdravotníci jsou často nastaveni tak, že musí všechno zvládnout sami, že emoce jsou slabost. Někdy mívají trápení, ale skrývají ho za úsměvy. Já se snažím vytvořit bezpečné místo pro to, aby se mohli vypovídat. Když člověk řekne nahlas, co cítí a prožívá, už tím si něco uvědomí.

Pracujete pro zaměstnance Oblastní charity nebo i jiné organizace?

Jsem k dispozici pouze zaměstnancům naší Charity – jak zdravotníkům, tak sociálním pracovníkům. Jiným organizacím službu neposkytuji. Jako hospicová sestra někdy používám peerování v rámci hospicové péče. Naše charitní střediska objíždím dvakrát do roka, abych se přeptala, jak se tam lidé mají, a nabídla jim své služby. V roce 2022 jsem měla pětatřicet intervencí. Ať už přímo se zájemci o tuto podporu nebo jsem peer službu představovala v rámci Oblastní charity.

S čím za vámi lidé nejčastěji chodí?

Zasažené kolegy z 90 % trápí soukromé věci, které jim zasahují do práce natolik, že nejsou schopní se soustředit. Ale řešíme i pracovní věci a výjimečné události jako autonehoda nebo napadení.

Pracujete nějak dál s informacemi, které máte od klientů?

Žádné záznamy z peerových intervencí nedělám. Naší zásadou je anonymita a mlčenlivost. Neuvádím jména lidí, nezapisuji řešenou problematiku, dělám jen početní statistiky. Pokud bych já potřebovala nějak řešit probírané téma, mohu se obrátit na SPIS (Sdružení peerů a krizových interventů), v jehož rámci si společně předáváme zkušenosti nebo máme své supervize pro peer pracovníky.

Máte ve své práci nějaký cíl?

Chtěla bych se zaměřit na prevenci. Naučit lidi, aby pečovali nejprve o sebe, než začnou pečovat o druhé. Aby každý člověk našel svůj vlastní mechanismus, jak relaxovat a jak o sebe pečovat, aby nevyhořel.