Za každým výrobkem je pečlivá příprava

V Sociálně terapeutických dílnách Miriam v Králíkách klienti vyrábí krásné dekorativní předměty ze dřeva, textilu, přírodnin, papíru. Lidé, kteří byli do života postaveni s handicapem, umí něco, co leckdo „zdravý“ neumí. Umí to proto, že je k manuální tvůrčí práci trpělivě vedou pracovnice této služby. Jedna z nich nás pozvala na začátek směny.

V sedm hodin ráno už je Andrea Lašutová v dílnách. Pro každého klienta, který dnes přijde, má přesně naplánovanou práci. Právě plánování je velmi důležité. Plánuje se práce, odpočinek, ale i společný úklid, vaření nebo výlety. „Každý klient zvládá něco jiného. Musí se ale také ve svých dovednostech posouvat dopředu, aby ho to stále bavilo. Nemůže třeba celý měsíc jen brousit,“ popisuje Andrea. „Zároveň máme nasmlouvané zakázky, takže musíme skloubit práci, která se klientům líbí, s tím, co je potřeba udělat. Vše se odvíjí od toho, kdo ten den přijde do STD a v jakém je rozpoložení. Někdy mám něco naplánované, ale musím to aktuálně změnit, protože se třeba zrovna klient na tu práci necítí nebo se na poslední chvíli omluví. Vždy musím mít na každý den připravených víc variant,“ vysvětluje Andrea, že ve své práci musí být hodně flexibilní.

Pracovnice STD přináší sešitek, ve kterém má evidenci prací - kolikrát co kdo dělal, a co ještě musí natrénovat – broušení ruční, broušení elektrickou bruskou, přibíjení hřebíků, natírání, ruční řezání, řezání lupínkovou pilkou, ruční vrtání, vrtání na stojanové vrtačce. Každý den se pak podle toho, kdo z klientů skutečně přišel do dílen, vyhodnotí plán práce, a případně se upraví. „Když přijdou do dílny čtyři lidi, zvládnou víc. Když přijde jen jeden, můžeme se mu zase věnovat více do hloubky,“ dodává Andrea.

Každý klient umí něco

O půl osmé začínají přicházet klienti – každý s jinou náladou. Jedna z pracovnic asistuje u příchodu, aby klienty pozdravila a dohlédla, zda si každý zapsal příchod. Z celkových osmi klientů dnes přišli tři. V šatně se převlékli do pracovního oděvu a v osm hodin začínají společnou práci „rozumovkou“. Počítají jednoduché příklady, poznávají mince, napíší dnešní datum. Když se někomu nechce přemýšlet, Andrea ho lehce povzbudí, a trpělivě čeká, až všichni úkol dokončí.

O půl deváté se dva klienti přesunou do dřevařské dílny, jedna zůstává v šicí dílně. D. se už moc těší, že dnes bude šít záložku do knihy. V obou dílnách je jedna pracovnice, která se klientům individuálně věnuje. L. má dnes v plánu řezání lupínkovou pilkou. Před zahájením práce si z bezpečnostních důvodů sundá prstýnky a náramky, nasadí si na obličej roušku, odemkne zásuvku, nasadí brýle a protihluková sluchátka. Zapne stroj a suverénně vyřezává obloučky ze slabého prkénka. I přes hlučný provoz pily Andrea bedlivě sleduje L. postup při ovládání stroje a samotnou práci.

U stolu zatím jiný klient brusným papírem brousí hrany vyřezaných dřevěných srdíček. Andrea ho jemně motivuje a povzbuzuje. „Jednotlivé skupiny už jsou vyvážené. Někdo umí hezky řezat, a tak do zásoby vyřezává různé tvary, které se později použijí na sezónní výrobky. Někdo rád brousí, jiný rád natírá,“ vysvětluje pracovnice dílen. „Snažíme se klientům do práce co nejmíň zasahovat. Jednou za půl roku každý klient zhotoví výrobek, na kterém uplatní vše, co se naučil. Ten si také odnese domů, aby se mohl pochlubit, co všechno už umí.“ Klienti mají samozřejmě radost z toho, co dokážou, a když si jejich výrobek někdo koupí na trhu, radují se dvojnásob.

S každým výrobkem roste odvaha

Andrea ráda tvoří a ve své práci se doslova našla. Každý den se ale také pečlivě připravuje na svou práci. Vymyslí, co vyrobit, aby to její svěřenci zvládli. Sama to nejprve vyrobí, aby si ověřila, že je to reálné zhotovit. Pak to naučí vyrobit své klienty. Kruh se uzavírá prodejem výrobku. „To je „křest“ každé pracovnice v STD – vymyslet výrobek, sama ho vyrobit, naučit ho vyrobit klienty a prodat ho. Pokud tento proces úspěšně proběhne, pracovnice získá sebevědomí, a má pak odvahu pustit se do další práce, protože vidí její smysl,“ vysvětluje Andrea. Vyzdvihla také podporu své vedoucí Mirky Kopecké, díky níž ona sama ve své práci i celé STD může takto fungovat.

O půl desáté odcházejí klienti z dílny na svačinu, my s Andreou listujeme v objemných albech. V jednom jsou fotografie výrobků, v druhém fotografie ze společných výletů, jarmarků, návštěv jiných středisek Oblastní charity anebo z Tříkrálové sbírky. Prožili toho spolu už opravdu hodně, a stále se těší na něco nového. Teď se těší na pondělí, protože budou vařit společný oběd pro deset lidí. Nejdřív půjdou společně nakoupit a pak společně uvaří česnečku a šťouchané brambory s masem. Jako doma…