5. května 2020
z naší Charity
Představujeme další charitní služby, tentokrát v sídle Centra sociálních služeb v Havlíčkově ulici v Lanškrouně. Najdete zde Nízkoprahové denní centrum pro osoby bez přístřeší, půjčovnu kompenzačních pomůcek a také služby pro rodiny s dětmi včetně šesti bytů pro ty, kdo se ocitnou v nouzi. Když se řekne Sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi nebo Sociální rehabilitace, obyčejný smrtelník těžko pochopí, o co jde. Ale když řeknete „Šance pro rodinu“, jak se služby také jmenují, vysvitne nám jejich smysl. Ano, pracovnice těchto služeb se snaží dát ohroženým rodinám s dětmi šanci - žít samostatný život, za který převezmou vlastní zodpovědnost, a lépe se zapojit do společnosti. V současné době pracují s dvaceti rodinami z celého orlickoústeckého okresu. Jezdí za svými klienty přímo do rodin, a stejně tak se věnují klientům, kteří bydlí v šesti samostatných bytech v objektu.
Mimořádná opatření proti šíření koronaviru přinesla do všech charitních služeb více či méně omezený provoz. Veronika Kuklová a Martina Šedová nám k tomu řekly: „Do terénu nejezdíme. S rodinami jsme v kontaktu telefonicky nebo mailem. Zrušili jsme velikonoční tvoření, které jsme měli společně naplánované. Hodně času teď věnujeme práci v ‚Nízkoprahu‘ pro lidi bez domova, kde se všichni pracovníci Centra střídají. Abychom minimalizovali jakékoli riziko, po každém klientovi vše pečlivě uklízíme a desinfikujeme. Prosíme ty, kteří si k nám chodí obstarat hygienu, aby nás navštěvovali jednotlivě, příliš se zde nezdržovali, a dali tak prostor ostatním. Máme výbornou spolupráci s lanškrounským kurátorem pro dospělé, který nám postupně dodává jednorázové roušky. Ty jsou pro naše klienty daleko praktičtější než látkové roušky, o které nemají možnost dostatečně pečovat.“ A jak situaci vnímají klienti Nízkoprahového denního centra, na to vedoucí služby odpovídá: „Jsme překvapeni, jak dobře situaci berou, chápou všechna opatření, jsou tolerantní a slušní.“
Terénní služby pro rodiny s dětmi se připravují na znovuotevření a normální provoz v terénu kolem 11. května. Mnozí rodiče zůstali doma s dětmi, na které musí dohlížet při učení. Je to náročná situace pro každého, natož pro rodiny s dětmi, které mají různé potíže. Jak tento stav zvládají rodiny, které teď zůstaly bez pomoci „Šance pro rodinu“? „Jak kde,“ odpovídá Martina, „na některé rodiny to dopadlo opravdu tvrdě, a zvládají to teď těžko. Někde řešíme po telefonu i velmi závažné věci. Pak máme rodiny, které tato situace nijak neovlivnila…“ Veronika Kuklová doplňuje: „Přišla nám nabídka od fondu „znesnáze21“, který pomáhá maminkám samoživitelkám, které teď zůstaly bez prostředků. Vytipovali jsme dvě opravdu potřebné maminky, a příští týden čekáme, že jim od tohoto fondu dorazí potravinový balík. Nejsme zrovna z těch, kdo by klientům běžně nabízel hmotné věci, ale v tomto případě to je opravdu potřebné a na místě. Tak z toho máme velkou radost.“
V lanškrounském Centru pracuje ve službách sedm zaměstnanců. Tři z nich zůstali teď doma se svými dětmi, zbylé čtyři pracovnice jsou naopak denně v kontaktu s lidmi z ulice. Na otázku, zda mají strach, odpovídá Martina: „Snažíme se dělat vše potřebné. Říkáme si, že jsme v pohodě a opravdu si myslíme, že jsme. Ale vnitřně asi teď není v pohodě nikdo, kdo se musí pohybovat mezi lidmi. Nechtěli bychom doma nikoho nakazit, máme rodiče, babičky, dědečky… Ale práce nás baví. A když si člověk na všem najde něco, co ho těší, jde to…“ Veronika se zamýšlí nad tím, co současný stav přinesl lidem: „Začali jsme se k sobě lépe chovat. Vidím kolem sebe úctu, respekt, ochotu pomoci. Možná jsme si uvědomili, jak moc konzumně žijeme. Možná jsme si uvědomili, že vedle nákupního střediska existuje i příroda. Tohle všechno je k něčemu dobré - může nám to ukázat jiný, lepší způsob života.“
Iva Marková