28. června 2022
z naší Charity
Po osmé hodině ranní vyrážíme do terénu s kolegyní ze „SAS“ – Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi z Lanškrouna. Čeká nás 40 minut jízdy autem a na jejím konci návštěva dvou rodin. Moje průvodkyně, jejich klíčová pracovnice Michaela Slavíčková, se po cestě rozpovídá: „S první rodinou se v rámci SAS pracuje poměrně krátce, i přes to jsou pokroky již viditelné. V rodině jsou tři děti, jedno z nich trpí autismem. Spolupráce byla doporučena soudem, který při navrácení dcery do péče z dětského domova rodičům, stanovil i další podmínky, za kterých se dcera může vrátit domů. S druhou rodinou, ve které partneři vychovávají malou holčičku, spolupracujeme více než rok a půl.“
Nejčastější témata: dluhy, bydlení, práce, výchova dětí…
Ve dveřích prvního nájemního bytu nás s úsměvem vítají dvě malé holčičky a maminka. Usedáme ke stolu a matka se sociální pracovnicí se ihned pouštějí do práce: shrnují úkoly, které rodina dostala při minulé návštěvě, kontrolují jejich plnění. Rodině nebyla prodloužena nájemní smlouva a paní označuje jako důležitější, se dnes věnovat hledání nového bydlení namísto finančního hospodaření. Míša paní oceňuje za včasnou snahu o řešení stávající situace. Společně se zamýšlí nad různými variantami bydlení, kde by dcera mohla docházet do speciální školy a kde by rodiče měli možnost zaměstnání.
Pracovnice SAS mi vysvětluje, že problematiku bydlení a s tím spojené záležitosti (šetření na kauci, vhodná komunikace s pronajímatelem, podávání žádostí o městské/obecní byty, vyhledávání vhodných azylových domů, …) s klienty řeší velmi často. Stabilní bydlení je základním kamenem pro zdárný vývoj dětí. Jako pozorovatel na schůzce vnímám, že klientka s Míšou ochotně spolupracuje a na závěr se rozpovídá: „Návštěvy služby SAS jsou pro naši rodinu velkou motivací. Víme, že na každou z nich se musíme připravovat. Paní Slavíčková nám vždy dá dobrou radu a já vím, že za námi někdo stojí. Cítím se jistější a nebojím se spoustu věcí zařídit.“
Proč jim pomáháte?
V druhé rodině se zpočátku stávalo, že na schůzky zapomínali nebo je často rušili. I to je téma pro naše sociální pracovníky. Mluví s lidmi o tom, jak to zařídit, aby na důležité věci v životě nezapomínali, aby si pojmenovali, proč se někdy něčemu mají tendenci vyhnout a jak s tím mohou pracovat.
Spolupráce byla navázána na doporučení pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dveře nájemního bytu nám přichází otevřít tatínek s dcerkou. I oni hledají vhodné bydlení. Pán také hledá práci, v čemž mu Míša rovněž pomáhá a podporuje. Předkládá mu několik inzerátů s volnými pracovními místy, které vyhledala s ohledem na jeho možnosti. Zjišťuje, jak v tomto tématu pokročil a motivuje ho k pokračování.
Ovzduší rozvíří majitelka domu, která se přišla zeptat, proč je odpojený plyn v bytě, a upozornit na končící nájemní smlouvu. Mezi sprškou nepěkných slov adresovaných rodině padla také otázka: “Proč Charita pomáhá takovým lidem?“
Hlavním cílem služby SAS je pomoci klientům zvednout se ze dna. Zvednout se, aby dál mohli pokračovat sami a nepotřebovali k tomu žádnou podporu. Stejně to komentuje i naše pracovnice s dlouholetou praxí: „My jsme nestranní. Chceme rodiny pouze dobře nasměrovat. Motivujeme je k tomu, aby obnovily své základní funkce.“
Kolem oběda se vracíme zpět do Lanškrouna, kde musí Míša vyplnit nezbytnou dokumentaci: „Zápis tvoříme po každé schůzce, telefonátu, e-mailu nebo komunikaci s dalšími lidmi, kteří jsou zapojeni do spolupráce s rodinou,“ vysvětluje.
V Centru sociálních služeb se scházíme s dalšími kolegyněmi, které vyzvídají, jak se mi v terénu líbilo. Musím přiznat, že vyjížďka se „SASkou“ byla pro mne jedna z nejnáročnějších. Moc si přeji, aby rodiny, které kolegyně navštěvují, opět začaly fungovat, a děti v nich byly šťastné. Děkuji našim „SASankám“ za jejich potřebnou práci a přeji jim sílu vytrvat v tomto náročném povolání.
Petra Hubálková
