20. dubna 2020
z naší Charity
Práce charitních služeb je ovlivněna opatřeními přijatými v ČR k ochraně před nákazou koronavirem. Těmi, kdo nepřestaly vyrážet za svými pacienty do „první linie“, jsou naše zdravotní sestry. Jak to už měsíc zvládají, na to jsme se zeptali Petry Dušánkové, zástupkyně vedoucí sestry domácí zdravotní péče v Lanškrouně:
Tak jak to sestřičky zvládají?
Práce máme víceméně stejně, jen je jinak strukturovaná. Lékaři teď ordinují pouze telefonicky, takže nám ubyli pacienti na ošetřovatelskou rehabilitaci, na druhé straně nám přibyly např. injekce, které pacientům jinak aplikovali u lékaře. Ostatní je stejné včetně největšího zastoupení převazů. V týmu jsme teď čtyři. Jedna naše sestřička musela zůstat doma s dětmi, druhá je nemocná, takže nám vypomáhá sestřička z Letohradu. Zorganizovali jsme si trasy tak, že jezdíme po dvou a střídáme se po týdnu. Desinfikujeme, omýváme. Zpočátku bylo málo ochranných pomůcek, teď už máme dostatek. Lépe se jezdí po silnici, protože je méně aut, o víkendu je naprosto minimální provoz. Někdy je to více náročné, někdy méně. Ale nemuseli jsme zatím řešit nic závažného…
Jaký vývoj jste za ten měsíc zaznamenali u vašich pacientů?
Situace se uklidnila. Pacienti byli zpočátku vystrašení z přemíry informací, které se na ně denně valily z médií, a v nichž se nedokázali orientovat. K povinnosti nosit roušky přistoupili odpovědně. Nikam nechodí, drží se doma. Někdy jsou doslova zavření mezi čtyřmi stěnami panelákového bytu, a koukají z okna. Pro některé pacienty jsme jediným kontaktem se světem. Pro řadu lidí je ta nejistota svazující. Byli zvyklí na svobodu, a najednou ji nemají. Už by rádi ven za svými kamarády, někteří trochu polevují v ostražitosti, co se týče nošení roušek. Ale stále to zvládají relativně dobře, protože měsíc není extrémně dlouhá doba. Všichni se těší, až to skončí…
Jaké možnosti mají senioři, kteří si s něčím neví rady?
U nás v Lanškrouně se hned od začátku dobře zapojil Městský úřad. Každý občan dostal domů základní informace o tom, jak se chovat. Senioři, ale i maminky s malými dětmi mohou využít nabídku dobrovolníků, kteří jim zajistí potřebné nákupy, léky nebo jiné nutné záležitosti. Rodinné centrum Dětský svět vyrábělo do domovů a zařízení pro seniory krásná velikonoční přáníčka. Když chodíme za našimi pacienty, vidíme, že je mají vystavena na čestných místech. Vidíme, jak si váží toho, že si na ně někdo vzpomněl. Řada našich pacientů má samozřejmě oporu ve své rodině, se kterou jsou v telefonickém kontaktu.
Co podle vás současná situace lidem vzala?
Klid a jistotu. Lidé se bojí jeden druhého. Zkoušíme si, jak se cítí špinavý bezdomovec, kterého ostatní obcházejí obloukem, protože i nás teď obcházejí druzí lidé obloukem.
A co nám to přineslo?
Zastavení. Žili jsme velmi hekticky. Spousta lidí si uvědomila, že pokud se nebudou o své zdraví aktivně starat, mohou o ně rychle přijít. Uvědomili jsme si, že se můžeme kdykoli potkat s něčím, co nás z minuty na minutu zastaví, protože onemocníme. Svět se zpomalil. Na druhé straně začínají existenční starosti – lidé se bojí, že ztratí zaměstnání, spousta rodičů teď živí rodinu ze sníženého platu, spousta rodičů řeší nadměrnou zátěž v souvislosti s domácí výukou svých dětí. Je to hodně náročné. Uvidíme, co bude dál…
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně sil do vaší práce. Iva Marková